KdF 166 (Schwimmwagen)

Ferdinand Porsche chtěl využít konstrukci KDF 82 k vytvoření obojživelné verze. Výsledkem byl typ KDF 128, který se ale při zkouškách příliš neosvědčil a na základě poznatků byl navržen typ 166. Jednalo se o vůz se čtyřmístnou karoserií, s motorem umístěným vzadu a sklopným lodním šroubem na zádi. Základem vozu byla vana ve tvaru člunu a podvozek byl doplněn o přední náhon, který byl nutný k vyjíždění z vody. Tím dostalo vozidlo také mimořádné jízdní vlastnosti v terénu a pohon všech kol se osvědčil , jak v blátě východní fronty , tak i v poušti. Jeho obojživelných vlastností se využívalo zřídka. Pohyb ve vodě zajišťovala vrtule a směr natáčení předních kol. Poloměr otáčení ve vodě byl asi 15 m. Rychlost max 10 km/hod.
Sériová výroba byla zahájena v roce 1942. Karoserii vyráběla berlínská firma Ambi-Budd. Motor měl obsah 1131 cm³.
Vyráběl se od roku 1942 do roku 1944 Celkem bylo vyrobeno do podzimu 1944 celkem 14 276 vozů KdF 166.
Erwin Komenda tvůrce návrhu má myšlenku „plovoucího auta“ v Německu patentovánu do dnes.

Technické specifikace
Motor: benzínový vzduchem chlazený čtyřválec 1131 cm³, 25 koní, převodovka měla zvláštní převod pro bezpečné vyjíždění na břeh.
Rozměry: karoserie 3825×1480×1615 mm, rozvor 2000 mm, rozchod 1220/1230 mm, pohotovostní hmotnost 910 kg, celková max. hmotnost 1345 kg.
Výkony: rychlost 80 km/h na silnici, 10 km/h na vodě, spotřeba 9–10 litrů na 100 km na silnici, 10 litrů na hodinu plavby, objem dvou nádrží v přídi 50 litrů.